7. Besední 535/4, 49.1955403N, 16.6044306E, Moravská galerie

Městské trávníky, silniční ostrůvky, zanedbané zákoutí i celé plochy. Nenápadná místa, která představují tolerované útočiště pro městský plevel a volnou zeleň. Podobné lokality se přes svoji každodenní přítomnost staly pro většinu lidí téměř neviditelnou entitou. Přesto okolo nich, nebo přímo skrze ně denně procházíme, venčíme tu své psy, sedáme si v jejich okolí na lavičku, nebo na nich rovnou parkujeme. Nevědomky je považujeme za samozřejmost. Plevel přece roste všude a není pro nás zřejmě nijak zajímavý. Rostlinná slepota v praxi. Lze je vůbec nějak zviditelnit? Ocenit jejich estetickou a strukturální kvalitu?

Na základě těchto myšlenek jsem se rozhodla vytvořit profily šesti brněnských lokací. V těchto “azylových” místech jsem průběžně sbírala semena zde rostoucího plevele a následně je vysadila do jednoduchých truhlíků. Všechny tyto rostliny, více či méně známé, představují specifikum každého místa a zastupují jeho fyzickou podobu. Atmosféru lokací doplňuji skrze audionahrávky, v nichž líčím vlastní dojmy z chvílí poznávání a sběru semen.

Věřím, že umění může hrát důležitou roli v přehodnocování vztahů mezi lidmi a rostlinami, a proto jsem umístila truhlíky do tří dvorů galerijních prostorů v Brně, které nabízí prostředí k soustředění a pozastavení, jaký běžný člověk ve veřejném prostoru města často nezažívá. Téměř jakýkoliv zde umístěný předmět zde získává jistou estetickou hodnotu, především ale prostor pro dialog s divákem, kterého se plevelu běžně nedostává.

Zvonařka, staré autobusové nádraží na rohu rozsáhlé zelené plochy. Zde je za popraskanými nástupišti menší zarostlý plácek. Téměř nepovšimnutý, sloužící spíš jako místo pro zkratku.

Provaznický vršek se nachází v blízkosti nemocnice U Svaté Anny. Jeví se zcela nenápadně, ač se jedná o snad jedinou zelenou plochu přímo na Pekařské.

Nela Maruškevičová