Jižní Čechy 26.J.

Walk very slowly to allow sounds to enter gradually, spend time in some places to notice the long sounds develop. This site-specific version of the AGENESIS live set (originally performed as an A/V sound & lighting set during 2019) has been spatialised for MeetFactory as part of the Open Form Pavilion of Air series https://www.recordedfields.net/installations/pavilion-of-air The Meetfactory AGENESIS Pavilion presents a choose-your-own-adventure along of a corridor of possible choreographies of sound, a movement through an invisible architecture, an outdoor GPS triggered pavilion without walls. More about AGENESIS at https://www.recordedfields.net/live/agenesis-dmx/ Jděte velmi pomalu, aby se zvuky dostávaly dovnitř postupně, na některých místech strávte nějaký čas a všímejte si, jak dlouho se zvuky vyvíjejí. Tato site-specific verze živého setu AGENESIS (původně provedeného jako A/V sound & light set v roce 2019) byla prostorově upravena pro MeetFactory v rámci série Open Form Pavilion of Air https://www.recordedfields.net/installations/pavilion-of-air/ Pavilon Meetfactory AGENESIS představuje dobrodružství typu "vyber si sám" podél koridoru možných zvukových choreografií, pohyb skrze neviditelnou architekturu, venkovní pavilon beze stěn spouštěný GPS. Více o AGENESIS na https://www.recordedfields.net/live/agenesis-dmx/

Gutta je mnohovrstevnatý projekt zaměřený na osobu „Amazonky Gutty“ – ženy z lidu Yoruba, vystupující se skupinou „Amazonek z Dahomey“, která v září 1892 přicestovala do Prahy. Gutta zde dostala zápal plic nebo břišní tyfus a po několika dnech zemřela. Její slavnostní pohřeb byl velkou podívanou, která se konala 21. září 1892 a zpráva o něm byla sdílena tiskem po celém světě. Gutta byla tehdy pohřbena na Olšanském hřbitově. O dva roky později její ostatky vykopal Jindřich Matiegka a uložil je do univerzitní sbírky, odkud si našly cestu do Hrdličkova muzea člověka, kde zůstaly dodnes. Projekt je představen formou zvukové procházky, eseje a možné intervence do muzejních prostor Hrdličkova muzea člověka. Střípky projektu se objevují také v pracích výzkumníků a vědeckých prezentacích připraovaných pro následující roky. Tímto způsobem je GUTTA interdisciplinárním projektem, který překračuje hranice umění, vědy a sociální sféry a je součástí většího procesu dekolonizace ve východní a střední Evropě. Nápad a scénář – Ludomir Franczak www.lfranczak.pl Hudba – Marcin Dymiter www.emiter.org Texty: Ariela Azoulay, Ludomir Franczak, Filip Herza, Sára Märc, Thabo Mbeki Překlad – Sára Märc s pomocí Jiří Sirůček Hlasy: Sára Arnstein, Petr Dlouhý, Sára Märc Na projektu spolupracovali: Zuzanna Berendt, Petr Dlouhý, Marcin Dymiter, Ludomir Franczak, Agáta Hrnčířová, Anna Majewska, Sára Märc, Ida Ślęzak S pomocí: Johanna Berg, Dominika Czarnecka, Filip Herza, Clemens Radauer (humanzoo.net), Louise Steinman Partneři projektu: Cross Attic/Praha, Studio ALTA/Praha, Pracownia Kuratorska/Cracow Projekt vytvořený v rámci programu VARP PA financovaného Visegrádským fondem

It is a multi-layered project centered on the person of "Amazon Gutta", a woman from the Yoruba people, performing with the group of "Amazons of Dahomey", which in September 1892, arrived in Prague. Gutta contracted pneumonia or typhoid fever here, and died after a few days. Her solemn funeral was a big spectacle, which took place on September 21, 1892 and was widely reported by press around the world. She was buried then in the Olšany cemetery. Two years later, her remains were excavated by Jindřich Matiegka and placed in the university collection, from where they found their way to the Hrdlicka Museum of Man, where they remain to this day. The Gutta walk goes by the steps of her presence in the town and of the funeral revealing some possible facts of her life and bringing it back to contemporary Prague. Idea & screenplay – Ludomir Franczak www.lfranczak.pl Music – Marcin Dymiter www.emiter.org Texts: Ariela Azoulay, Ludomir Franczak, Filip Herza, Sára Märc, Thabo Mbeki Voices: Sára Arnstein, Petr Dlouhý, Ludomir Franczak, Sára Märc Project team: Zuzanna Berendt, Petr Dlouhý, Marcin Dymiter, Ludomir Franczak, Agáta Hrnčířová, Anna Majewska, Sára Märc, Ida Ślęzak With the help of: Johanna Berg, Dominika Czarnecka, Filip Herza, Clemens Radauer (humanzoo.net), Louise Steinman Project partners: Cross Attic/Praha, Studio ALTA/Praha, Pracownia Kuratorska/Cracow Project created within the VARP PA program financed by Visegrad Fund

Voice of Trees in Prague: Italian poets Montale Ungaretti Merini Rosselli Magrelli Lamarque Maraini Quintavalla Isola Musicale: Cosa cercava la tua mano Dieci poesie d'amore per un albero https://thevoiceoftrees.weebly.com/our-blog

LOOK AROUND. What can you see? What can you hear, smell and feel? What matters and what stories are out there? How do they interfere with each other and relate to you? The Look Around walk offers four different journey experiences. Three walks are available here—in the Echoes app, and the fourth one is analog. Different shapes of marked locations represent the related walks. Squares will lead you through the “Animal Stories” walk, circles through the “Heartbeat” walk, and triangles through the “Strange Intimacies” walk. Each one of them has a specific topic, approach, and aesthetic. You can tell from the description. It is up to you how you want to access it. You may choose a specific one depending on your mood or mix them all together. The work is part of a Polish pavilion of Prague Quadriennale 2023 which is located in a former slaughterhouse in Prague. The specific history of the location shaped both the topic and direction of our artistic research. We sought there for more than human beings with whom we share the city and whose lives are usually invisible and voiceless. Collective: Zuzanna Berendt, Ludomir Franczak, Magda Franczak, Michał Fronk, Anna Majewska, Sára Märc, Ida Ślęzak Voiceover: Pavla Bastlová, Małgorzata Biela, Anna Majewska, Sára Märc Music and sound design: Animal Walk—Marcin Dymiter Strange Intimacies—Pavla Bastlová Heartbeat—Ola Rzepka Mix of the sound—Marcin Dymiter Production—Zbigniew Raszewski Theatre Institute

Stezka jedenácti nahrávek je složen ze vzpomínek obyvatel vesnic na Českomoravské vrchovině a z pamětí partyzánů a partyzánek, kteří v této krajině našli dočasné zázemí pro organizovaný odpor proti nacistům. Vzpomínky se vztahují ke konkrétním místům v krajině Vysočiny. Jednotlivé kapitoly souboru nahrávek na sebe časově i situačně navazují. Je možné je poslouchat jednotlivě, společně však tvoří příběh československého odbojového hnutí v létě v roce 1944 v oblasti Novoměstska, v prostoru ohraničeném vesnicemi Telecí, Krásné, Daňkovice, Sněžné, Odranec, Koníkov a dál až ke Strachujovu. Těžištěm příběhu jsou osudy dvou dosud opomíjených postav českého odboje, Josefa Serinka a Františka Hyšky-Nováka. Serinek ani Hyška-Novák nepocházeli původně z Vysočiny. Serinek, romský dělník z Plzeňska, se na Vysočinu dostal v létě 1943 při útěku z koncentračního tábora v Letech. Hyška-Novák, bankovní úředník a sokol, pocházel původně ze Semil. V roce 1941 odešel pro odbojové aktivity do ilegality. Na Vysočině se ukrýval od roku 1942 díky síti evangelických rodin a farářů. Tito muži odlišných životních osudů se na podzim 1943 potkali v usedlosti rodiny Matějů na Kutinách. Rodina Matějů jim oběma poskytla dočasné útočiště. Serinek v té době již samostatně organizoval „lesní” oddíl sovětských vojáků, uprchlíků z německého vězení, a Hyška-Novák byl napojený na československý odboj operující v oblasti Novoměstska, představovaný především organizací Rada tří. Hyška-Novák zajistil spojení Josefa Serinka s generálem Svatoněm, novoměstským odbojářem Soškou a dalšími. Během následujícího roku se Josef Serinek se svým „lesním“ oddílem zapojil do širší struktury odbojového hnutí. Pohyboval se se svojí skupinou po vesnicích mezi Spělkovem a Veselím u Dalečína, a tak vytvářel odbojovou síť. V té době také v okolních lesích stavěl zemljanky pro sebe i pro odbojové vedení (nahrávka č. E-6). Současně s tím do Československa přicházely na pomoc partyzánské oddíly ze Sovětského svazu a struktura odbojového hnutí na Vysočině i díky tomu sílila. Dne 2. července 1944 však došlo k dramatickému neštěstí: četníci zadrželi Hyšku-Nováka, když nesl na poštu balík pro svou rodinu v Terezíně. Hyška se snažil utéct, ale nakonec byl postřelen a odvezen do vězení. Byl vyslýchán a dobu do konce války strávil po věznicích a nemocnicích, kde zažil i konec druhé světové války. Serinek se kvůli možnému prozrazení pozic odbojových skupin s oddílem preventivně přesunul k vesnici Veselí (7). Některé zemljanky mezi Spělkovem a Krásným byly pak gestapem objeveny a zasypány. Navzdory těmto okolnostem bylo především ke konci války odbojové hnutí na Vysočině významně aktivní. Josef Serinek působil v tomto hnutí v oblasti Novoměstska a Bystřicka až do konce války. Příběh dvou odbojářů, které spojila neohroženost evangelíků z Vysočiny poskytující partyzánům úkryt i zázemí, je doplněn o širší kontext dalšími kapitolami, které pojednávají o historii městyse Sněžné, líčí příběh evangelického faráře Kadlece z Telecího a v neposlední řadě přináší až zasněné vzpomínky Mileny Bláhové, která se jako zdravotnice pohybovala s oddílem Jermak mezi Daňkovicemi a Odrancem. Projekt (jméno) je koláží vzpomínek různých jazykových stylů. Od detailně popisných vzpomínek Josefa Serinka přes kronikářský zápis ze Sněžného, historicky popisný životopis Františka Hyšky-Nováka od historičky Mileny Šimsové až po dramatické partyzánské historky Josefa Grni.

Říčky

Trasa je výstupem Ateliéru environmentu, jejíž jednotlivá zastavení zprostředkovávají subjektivní pohled na dané místo skrze umělecké projekty, které zde vznikly. Trasa není výrazně tematicky pojata, vychází ale z kolektivní návštěvy Manifesty 14 v Prištině (Kosovo). Její stěžejní otázkou bylo: jak by mohl vypadat veřejný prostor města, který by si nárokovali pouze místní obyvatelé — v kontrastu k současným praktikám mnohých měst a korporací, jež prostory využívají pro své zájmy implikující hlavně zisk? Dají se podobné strategie, o něž se snažila Manifesta 14, aplikovat i na nejrůznějších místech Brna? Lze zmíněná témata zprostředkovávat uměním ve veřejném prostoru?